Rubriky
Politika

Multikulturalismus

   S trochou nadsázky lze tvrdit, že kolik na světě existuje jazyků, tak tolik je kultur. Proto tak jako je možné si osvojit cizí jazyk, tak je možné osvojit si cizí kulturu. Někdo je motivovaný z rozličných důvodů, nebo jen talentovaný a učí se cizí jazyk lépe než druhý. Přesto existuje jen určitý počet jazyků, který je jednotlivec schopný se naučit. Znáš si osvojí jazyk z prostředí, které je mu kulturně bližší, ale není to podmínkou. Ovšem pravdou je, že pokud se někdo chce seznámit dobře z rozdílnou kulturou, tak jazyk té kultury je branou k jejímu poznání.

Multikulturní město

      V úvodu jsem uvedl, že lze mít znalosti o kultuře, ve které jsme nevyrostli. Základní podmínkou k tomu je snaha a projev skutečného zájmu. To bohužel není při setkávání lidí z odlišných kulturních prostředí vždy pravidlem. Neochota navzájem se poslouchat a nízká snaha o pochopení toho druhého vede k napětí, nedorozumění a ke konfliktům. Přitom ta snaha by měla být na obou stranách představitelů odlišných kultur.

      Evropská unie ráda sama sebe představuje jako multikulturní společnost, která je otevřená každé kultuře. V jejím prostoru se mají setkávat příslušníci rozlišných kultur a sami sebe navzájem obohacovat. To je velmi ambiciózní myšlenka. Je to vůbec možné a jak se daří naplňovat Evropě tuto myšlenku? Na to neexistuje jednotná odpověď, protože k naplňování této myšlenky je důležitá ochota všech zúčastněných. Přitom platí, že čím více jsou od sebe jednotlivé kultury odlišné, tím klesá ochota všech aktérů spolupracovat. V roce 2015 čelila Evropa velké uprchlické vlně z rozlišných důvodů, ale předně se jednalo o uprchlíky před válkou z velmi rozdílného kulturního prostředí. Bohužel evropská společnost na takovou situaci nebyla vůbec připravena a podle toho uprchlická krize probíhala. Více živelně a v chaosu, než organizovaně. To sebou přineslo i spoustu chyb. Nekontrolovatelně otevřené hranice se staly pozvánkou nejen pro lidi v nouzi, ale i pro kriminální skupiny. Vzniklý chaos díky evropské nepřipravenosti využilo vedle válečných uprchlíků další pestré palety různých skupin lidí. To vedlo k varování bezpečnostních služeb, že tato situace povede ke zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Bohužel se toto varování následně několikrát potvrdilo. Navzdory politickým proklamacím.

      Je hezké prezentovat Evropu, jako multikulturní prostředí, ale bez určitých pravidel a připravenosti toho pouhým prohlášením nelze dosáhnout. Doufejme, že se politici dovedou poučit. Demografové varují před stárnutím populace v Evropě a před jejími následky. Částečným řešením tohoto problému mohou být migranti. Přitom čím jsou z kulturně bližšího prostředí, tím snáze se asimilují v novém prostředí a potom platí ta evropská myšlenka o vzájemném s obohacování lidí a kultur. Samozřejmě neplatí, že lidé ze zcela odlišného kulturního prostředí se nemohou asimilovat v novém prostředí a stát se pro hostitelskou kulturu přínosem. Pouze vždy a bez výjimky platí, že míra úspěchu závisí na snaze všech zainteresovaných stran.  Příkladem lze uvést Turecko a Německo. Po Druhé světové válce bylo v Německu nedostatek pracovní síly. Tuto poptávku postupně začala uspokojovat turecká pracovní síla. Protože v Turecku bylo naopak nedostatek pracovních příležitostí. Vzájemná dohoda dvou poměrně výrazně odlišných kultur slavila i přes různé problémy úspěch. Obě strany projevily dostatečnou snahu se navzájem porozumět. Navzájem se respektovali a naslouchali si. To vedlo k oboustranné prospěšnosti. Přes větší kulturní rozdíly došlo díky oboustranné snaze k vzájemnému obohacení obou kultur v jejich prospěch. Nemalou roli v tomto procesu mělo vzdělání. Čím vyšší vzdělání, tím vyšší předpoklad dosáhnout úspěchu.

      Německo nebylo jedinou zemí, která se po válce potýkala s nedostatkem pracovní síly. Jakou druhou zemi, kterou lze uvést byla Francie. Ta zvala lidi ze svých bývalých kolon do země, aby jí nově příchozí pomohli zaplnit prázdná pracovní místa. Jednalo se většinou o lidi z různého muslimského prostředí. Zkraje se zdálo, že projekt bude minimálně stejně úspěšný, jako v Německu. Později se bohužel díky slabé migrační politice a nedostatečně řízenému migračnímu prostředí projevilo více problému, než v sousedním Německu. Jinak řečeno, ne vždy se našla shoda a snaha jednotlivých stran si navzájem porozumět a respektovat se. To vedlo k tomu, že některé nově příchozí skupiny cíleně odmítli respektovat kulturu hostitelské země. Uzavřely se do sebe a nikoho zvenčí do své minority nepustily. Tím vznikaly takzvané no go zóny. Neboli místa, kde se mnohdy nerespektují zákony a pravidla hostitelské země, ale vytváří si svá specifická, kterými se řídí i v případě, že tím porušují zákony země do které tyto skupiny obyvatel přišli. Někdy nemají ani zájem naučit se jazyk země do které se přistěhovali. Což je jak již jsme si uvedli základní předpoklad dobře poznat nové kulturní prostředí. Řízená migrace je pro Evropu prospěšná, ale nelze zavírat oči i před výzvami, které migrace přináší a je vždy na ochotě a připravenosti všech zúčastněných stran tyto výzvy řešit. Přehlížení, nebo popírání i problémů s touto otázkou spojenými, tak jako dělají někteří evropští politici se tyto problémy nevyřeší.

Lidé ve skupině

       Je možné mít znalosti o kultuře ve které jsme nevyrostli. Pokud nemají být jen povrchové, tak je třeba seznámit se s jazykem dané kultury. To mi umožní lépe pochopit mentalitu a myšlení lidí z dané kultury. Je dobré mít na paměti, že v novém prostředí jsem hostem a proto se chovat s úctou a respektem k hostiteli. Čím je nová kultura blíž k té mojí, tím rychleji o ní získám povědomí. To mi ovšem nebrání získat znalosti i o zcela jiné kultuře, jen je to složitější. Vždy se jedná o to kolik úsilí tomu budu věnovat. Přitom vzdělání mi může být dobrým nástrojem na cestě k úspěchu.

Rubriky
Peníze

Podmínky pro schválení hypotéky

Hypotéka je úvěrový produkt, který každoročně přiláká do českých bank tisíce lidí. Podmínky pro její schválení se však s každým rokem zpřísňují. Se stále se zvyšující inflací se nedávno zvýšila i její úroková sazba. Už dávno tedy neplatí, že hypotéku získá v podstatě každý, kdo o ní přijde zažádat. Pojďme si představit alespoň základní podmínky, které jsou u většiny bankovních společností více či méně neměnné.

Zlatá pokladnička

  1. Věk

Nejnižší věková hranice, kdy je možné u nás zažádat o úvěr je v současnosti 18 let, tedy plnoletost daná zákonem. Nejvyšší věkovou hranici už zákon nijak blíže neurčuje, je proto možné vycházet pouze z určitého doporučení ČNB, která stanovuje nejvyšší věkovou hranici pro splacení úvěru – 65 let. Pokud si tedy chcete požádat o hypotéku v délce trvání alespoň 20 let, je nutné zažádat do 45 roku života. Jedná se však pouze o doporučení, tudíž je možné setkat se i s daleko vyšší věkovou hranicí. Přesto je zapotřebí zvážit rizika, která s sebou splácení hypotéky v pozdním věku přináší.

  1. Výše měsíčních příjmů

Bez pravidelných měsíčních příjmů není možné o jakýkoliv úvěrový produkt požádat. Příjem je zapotřebí doložit za pomoci pracovní smlouvy, která je v ideálním případě sjednána na dobu neurčitou. V případě pracovní smlouvy pouze na dobu určitou, je zapotřebí, aby závazek ve prospěch banky byl splacen nejpozději den před uplynutím pracovní smlouvy. Žadatelé ve zkušební či výpovědní lhůtě na půjčku v bance nedosáhnou, neboť pro ni představují až příliš velké riziko.

Podpis smlouvy

  1. Registry dlužníků

V registrech dlužníků je pravidelně zaznamenávána naše platební morálka. V případě bezproblémového splácení našich závazků je později mnohem jednodušší úvěr získat. V opačném případě je ale banka nekompromisní a žádost jednoznačně zamítne. Řešení mohou přinést nebankovní americké hypotéky, které jsou mnohdy nabízeny i takovým žadatelům.