Bouře je něco, co naše předky již odpradávna děsilo. A mnohem více se jí začali bát od té chvíle, co se z jeskyní přestěhovali do domů. Ty totiž bývaly často ze dřeva, či měly alespoň dřevěnou střechu či minimálně krovy. To je ostatně v mnoha případech pravdou i dnes.
Problémem zde byla především možnost vzniku požáru při zásahu bleskem. V době, kdy jsme začali elektřinu využívat i my, se k tomu přidal i fakt, že nám snadno mohl zničit veškeré zařízení, které bylo v daném okamžiku zapojeno v zásuvce.
Toto bylo tím palčivější, že blesky mají tendenci jít nejkratší možnou cestou k zemi, což znamená, že ve většině případů zasahují ty nejvyšší body v okolí. A to bývají velmi často právě lidská obydlí. Je tedy jasné, že to bylo potřeba nějak vyřešit.
Tím, co nám nakonec pomohlo, byl hromosvod. S jeho základním principem přišli nezávisle na sobě prakticky ve stejnou dobu Prokop Diviš a Benjamin Franklin. Ti zjistili, že pokud se podaří blesk odvést bezpečně do země, prakticky se zneutralizuje. Od té doby se pak hromosvody staly běžnou součástí především obytných budov, a je pravdou, že za tu dobu předešly ohromným škodám jak na majetku, tak i na životech.
Ovšem aby svůj úkol plnil, musí být samozřejmě v dobrém stavu. I proto se doporučuje provádět pravidelné revize hromosvodu revize-elektro-revtech.cz. Ty mají zajistit, že vše je tak, jak má být, a že pokud budovu skutečně zasáhne blesk, bude neškodně uzemněn.
Je totiž pravdou, že i na hromosvodu může časem dojít k poškození, ať už vlivem počasí, kdy jej může například silný vítr přelomit, či jednoduše stářím a s tím související únavou materiálu. To vše je pochopitelné, avšak lidé si s tím obvykle příliš hlavu nelámou. Věří totiž, že ona konstrukce vydrží všechno.
Že se mýlí si obvykle všimnou, až když jim vyhoří elektrické rozvody v celém domě, případně dojde k požáru. To už je však bohužel pozdě. Proto tyto prohlídky nepodceňujme. Jsou totiž skutečně důležité.